Akupunkturní techniky

Akupunktura

Provádí se jehlami. Jehly vedou teplo ze svalové tkáně do AKU bodu nad svalovinou. 

Výhody spočívají v přesnosti a výběru ohromného množství AKU bodů a variant napíchnutí, rychlému nástupu účinků. 

Nevýhody spočívají ve složitosti nauky, riziku špatně napíchnutých jehel které mohou přivodit různé potíže a možnosti recidivy po ukončení aplikace.

Akupresura

Jeden čínský císař vyslal do oblasti s chatrným zdravím obyvatelstva svého lékaře, aby zvýšil produktivní věk obyvatel. Císař nebyl humanista, pouze se mu nelíbilo že jeho lidské zdroje brzy umírají.. Lékař úkol vyřešil podle hesla "Pokud chceš někoho nakrmit, nedávej mu rybu, ale nauč ho ryby chytat." Učit akupunkturu nemělo smysl, protože na zaostalém venkově nebylo možné sehnat jehly. Proto vymyslel způsob jak stimulovat AKU body masáží. 

Od té doby se obě techniky zdokonalily díky novým technologiím. Nejprve to bylo moxování (pálení bylin na jehlách - prohřívání bodů) a doutníkové smotky listů k prohřívání bodů. Pak přišla elektroakupunktura, laserová akupunktura, různé druhy magnetoterapie a různé akupresurní elektromechanické masážní přístroje. Rovněž se prodávají minifény určené k prohřívání AKU bodů. Na jihoasijském venkově se dodnes používají rozdrcené smotky bylin přivazované na AKU body. Na asijském trhu se dokonce objevily AKU nálepky, které se ale v praxi příliš neosvědčily, protože málo hřejí. 

AKU techniky jsou založeny především na teple. Z biologie víme, že jednoduchým organismům svědčí nižší teplota než je teplota lidského těla. V takové teplotě se bakterie velmi dobře množí. Normální a zvýšená teplota jejich množení brání. Většina zdravotních problémů je způsobena bakteriemi. Většina nemocí uvedených v Mezinárodní klasifikaci nemocí jednoduše neexistuje. Existují ale kolonie bakterií, které brzdí energetické dráhy. 

Všechny AKU techniky mají jednu nevýhodu, že odvádí dobrou práci jen po dobu aplikace. Ošetřený člověk většinou hned po ukončení aplikace prochladne, dojde k recidivě a proto musí k terapeutovi docházet znovu a znovu. Existují i speciální jehličky které se dají nosit trvale, ale u nich přece jen hrozí riziko poranění. Tuto nevýhodu nemají termoreflexní nálepky. Asijské pokusy o jejich výrobu nedopadly nijak dobře. Nálepky které jsem vyvinul, se dají nosit při všech možných aktivitách a hřejí opravdu dobře. Zvyšují lokálně teplotu o 1 - 3°C, oproti teplotě naměřené hned vedle nálepky. 

O teplo jde v první řadě. Bakterie mohou získat rezistenci vůči antibiotikům, na teplo nikoli. Je to jejich základní biologické omezení. Kdyby tomu tak nebylo, lidstvo by už dávno vymřelo.  Proto přesně cílené teplo zabírá vždy.